30.prosince 2008 vyšlo první letošní číslo časopisu Sedm a v něm rozhovor s hercem a moderátorem Janem Krausem. V rozhovoru mimojiné naráží na praktiky českého bulváru.

Rozhovor s Janem Krausem v časopisu Sedm č. 01/2009 - Chci žít s herečkou, ne s kuchařkou

Když jsem se ho zeptal, co by si dal na vizitku ke jménu, řekl, že nejlepší je, když tam nemusíte dávat nic, protože podle jména všichni vědí, co děláte. A že veřejně známé osoby vizitky stejně nemají. Takže krátce: dnešní osobností je JAN KRAUS (55).

Před časem jste vyzval kolegy k bojkotu cen TýTý. Proč?

Nevyzval, ale ať sami zváží, zejména ti, co byli postiženi prolhanými plátky, zda chtějí zdarma podporovat příjmy firmy, která je zároveň pořadatelem TýTý i vydavatelem bulváru..

Jak byste si to představoval?

Celkem jednoduše. Vykašlat se na ně. Ostatně je dlouhodobě veřejným tajemstvím, že hlasů chodí málo.

Váš "oblíbený" bulvární časopis připomněl, že dřív jste se předávání zrcadel nevyhýbal. Na druhou stranu vy mu pravidelně posíláte vzkazy přes obrazovku. Nebojíte se Rady pro rozhlasové a televizní vysílání?

To se tedy opravdu nebojím. RRTV mě nemá za co postihnout. Znám zákon o vysílání dobře. I právní výklad by byl jednoznačně na mé straně. Reklama sama o sobě je definována jako propagace a ta může být veřejná, či skrytá. Kritika rozhodně není a nebude reklamou.

Co kdyby vás někdo z vedení ČT přátelsky požádal, abyste se trochu umírnil?

V čem? Například tento týden dělal David Letterman to samé v pořadu Late Night na CBS. Taky o něm něco napsali a hned s tím šel do pořadu!

Před několika lety bylo nemyslitelné, aby si někdo z ČT pozval do svého pořadu tvář jiné televize (Pavel Zuna, Janek Kroupa). Musíte mít posvěcení shora?

Nemusím. Nejsem v komerční televizi, koncesionáře, mě a vedení ČT nemohou zajímat "komerční" zájmy jiných televizních stanic. Naopak. Kodex ČT doslova zmiňuje širokou společenskou reflexi. Tak se o ni rádi snažíme.

Přijal byste pozvání konkurence, například do Všechnopárty nebo Mr. GS?

Možná ano. Je určitý komfort být hostem.

Co vlastně bylo oním spouštěčem, kdy jste se pustil do boje s novináři? Podal jste tenkrát trestní oznámení?

Nepustil jsem se do koncepčního boje s novináři. Ale nenávidím lež, hodně mi leze na nervy vytrhávání z kontextu nebo dezinterpretace. Stručně řečeno: občas se největším nehoráznostem bráním a jinak plynule sleduji, jak čeští novináři šíří zlobu a zášť. Máte-li v Česku úspěch, chovají se s výjimkami jako pravý český soused. Jdou po vás. Praktikování našeho práva jim umožňuje dělat skoro cokoli. Urážet vás, vymýšlet si, lhát.

Řekl jste, že by vám vyhovoval systém, který mají v Americe. Jak funguje?

Neautorizuje se text, ale pokud se soudíte a vyhrajete, je to pro redakci či vydavatele bolestná finanční pokuta.

Tvrdíte, že autorizace rozhovorů je vlastně k ničemu. Stává se často, že text vyjde tak, jak jste ho upravil?

Málokdy. Pak přijde výmluva, že do toho zasáhl editor, šéfredaktor. Ale třeba poslední rozhovor v MF DNES s šéfredaktorem vyšel tak, jak proběhl. Na naše poměry pokrok.

Razíte heslo, že rozhovory, které dávají herci před premiérami filmů, jsou nanic. Mívají ve smlouvách, že se musí podobných akcí zúčastnit. Podepsal byste něco takového?

I ve smlouvě na hereckou roli si dávám podmínku, že nejsem povinen se účastnit propagace. Honoráře za herecké role jsou samy o sobě podporou filmu, tak proč bych ještě někde drandil? A jako herec většinou nemáte nic z prodeje vstupenek, takže nechápu, proč mám zdarma podporovat, aby si někdo vydělal. A ve smlouvách s televizními stanicemi v Česku i na Slovensku mám samostatný odstavec, že vylučuji jakoukoli spolupráci s vydavatelstvím Bauermedia. Stejně jako bych nespolupracoval s komunisty, fašisty, rasisty a podobně.

Nebojíte se efektu, jaký kdysi zažil Martin Michal, manžel Heleny Vondráčkové, když se začal soudit? "Žalobníčci" nejsou ve zdejším kraji příliš oblíbení.

Martin Michal je iniciátorem webové stránky: galerieprolhanych.cz. Výtečný nápad. A nemůžete koukat, jak jste oblíbený, když jde o vaši čest. Vy říkáte "žalobníčci"? To je tedy zcela převrácený smysl významu toho slova. Nechcete-li být podle tohohle vzoru "žalobníček", pak pro vás zbude nelichotivé: posera, služebníček, onuce. atd. Račte si vybrat.

Spousta vašich kolegů má s bulvárem smlouvy o neútočení. Někteří dokonce sem tam do redakcí volají, jiní komunikují s médii přátelsky, jako Karel Gott.

Jejich věc, jejich recept. Na přátelské vztahy s bulvárem nevěřím. I Lucie Bílá, která jim občas vystupuje na večírcích, dostane jednou svou nakládačku. Až bude nejvíc oslabena. Český bulvár je většinou dobytek, který nejvíc parazituje na těch, co jsou dole, nebo jdou dolů. Podívejte se na ty zmíněné webové stránky, jak vypadají takzvaní novináři z bulváru. Ledacos to vysvětluje.

Jaké noviny či časopisy si sám kupujete?

Žádné. Čtu jen na internetu. Jinak mým časopisem je Respekt. Také na internetu.

Před lety jste měl spíš politickou talkshow. Přijal byste místo poradce, nebo šéfa předvolební kampaně? Máte zkušenosti, umíte se vyjadřovat.

Teď určitě ne.

Vstoupil byste do nějaké politické strany?

Teď určitě ne.

Pořad Uvolněte se, prosím je vlastně improvizace. Je-li hostem politik, chce po vás, abyste mu řekl dopředu nějaké okruhy?

Ne. Obecně se docela ví, jak pořad probíhá, už nikdo nic napřed nechce. Ani o nic nežádá.

Jak se díváte na momentální politickou situaci?

Politická je mi celkem jedno. Strašná je třeba ta právní. Justice, zákony, vymahatelnost práva, mafie, mafie v politice, Krakatice.

Nebojíte se, že si uděláme během našeho předsednictví v EU ostudu?

Bojím, protože šance v tomhle ohledu jsou obrovské.

Ráno jste slyšet v rádiu, přes den zkoušíte v divadle, sem tam nějaký film, televizní natáčení, večer divadlo, přijdete v noci. Asi toho moc nenaspíte.

Musím spát. Jinak bych byl za chvíli vyřízenej. Vedu celkem řádnou životosprávu.

Máte manažera, nebo si pracovní plán dáváte dohromady sám?

Mám agenta. Pracovní plán si dělám sám, smlouvy, honoráře a vše ostatní dělá on. Jsem s ním velmi spokojený.

Když jedete někam autem, máte po ruce diktafon, kdyby vás něco napadlo?

Ne, můžu to nahrát do telefonu. Problém je, že jsem pak líný si to přehrát, protože mám ke svým nápadům často despekt.

Několikrát jste v pořadu se svými hosty hovořil o počítačových hrách. Čistíte si tak hlavu?

Ano, ale právě na to mi času zbývá velmi málo. Ale když mám delší dobu volno, dojde na hry.

Se kterým z vašich synů hrajete nejradši? Nechávají vás vyhrávat?

Jsou urputní a málokoho chtějí tak porazit jako mě. Já je ovšem taky. Nevstupuji do otevřených proher, nepotřebuju zábavu, která končí tím, že budu ponižován!

Považujete se za gentlemana? Nakoupíte třeba pečivo, maso na víkend, když jste o to požádán?

Gentleman zásadně nenakupuje. Přestal by být gentlemanem, stal by se podrážděným podpantoflářem. Už proto nenakupuji, nebo jen minimálně. Z lásky můžete kupovat prsten, ne pečivo.

Netajíte se tím, že paní Ivana se do kuchyně moc nehrne. Umíte vařit, nebo se stravujete po restauracích?

Umíme vařit, i se stravujeme po restauracích. Ivana je herečka, ne kuchařka. Chci žít s herečkou, ne s kuchařkou.

Když jsme u toho jídla, prý jste vděčný strávník a stačí vám studená večeře.

Ano. Jsem na úrovni průměrného psa. Křížence.

Vaše rodina je rozeseta po celém světě. Jak často se všichni sejdete?

Jak to jde, ale celkem často. Několikrát do roka. Snažíme si to pěstovat v rámci možností.

7x neznámý Jan Kraus 1) Krátce po revoluci absolvoval kurs účetnictví a daňového poradenství. 2) Kontroverzními názory je znám dlouhá léta. Když se rozhodlo o tom, že se stane novým moderátorem pořadu Sauna, povzdechla si na poradě tehdejší generální ředitelka Primy Kateřina Fričová: "A je vám jasný, že jsme právě přišli o licenci?" 3) Jako talk master prošel křtem ohněm. Host jeho první talkshow totiž nemluvil, což je v tomto typu pořadů problém. Dodnes si pamatuje, že se jmenoval Bílý. 4) S oblibou tvrdí, že kouří odjakživa jednu a tu samou značku cigaret, aby, až umře na rakovinu plic, mohla jeho rodina zažalovat výrobce. Jen mu je líto, že si toho balíku sám neužije. 5) V rozhovoru s Veronikou Žilkovou pro Sedm ho zaujalo, že bere každý telefon. "Ona je takový typ. Představuji si ji jako svůj protipól. To je na lidech pěkný, že je každý jiný." 6) Sice tvrdí, že gentleman nenakupuje, ale občas bývá k vidění v nejmenovaném supermarketu při rodinném nákupu. A jako správný gentleman vozí košík. 7) Je opravdu vášnivým příznivcem počítačové techniky. Neudělá ani krok bez svého notebooku. A když má chvíli času, vezme do ruky herní konzoli a zahraje si třeba na Federera.

Marek Vejvoda

source: časopis Sedm