Ona: Jak statný strom,
své země syn,
jak rovný strom
ty stůj dál.
Strom dobrý v tom,
že skýtá stín
a plodům svým,
že zrát dal.
Z hlíny živ jak otec tvůj,
kmen a listí, tak tu stůj.
Jak statný strom,
co dává stín,
jak rovný strom
tu stůj dál.

On:   To táta můj, když skládal kmeny s fůr,
celý dům voněl smolným dřívím, celý dvůr.

Ona: Jako les
vrostem do kamene,
zítra i dnes
vodu, voděnku déšť dá nám.
Jizvy v nás,
větve nalomené
vítr i čas
tiše odnesou Bůh ví kam.
Co je prach,
to se zapomene,
zůstane práh,
zbyde dřevěný trám.

On:   Zelenej se, mlází,
proutek se k proutku sází
v písku i tam, kde schází
jíl.
Zelenej se, houští,
proutek si klíčky pouští,
bez toho svět by pouští
byl.

Sbor:   Zelenej se, mlází,
proutek se k proutku sází
v písku i tam, kde schází
jíl.
Zelenej se, houští,
proutek si klíčky pouští,
bez toho svět by pouští
byl.

Ona: Jako les
vrostem do kamene,
zítra i dnes
vodu, voděnku déšť dá nám.
Jizvy v nás,
větve nalomené
vítr i čas
tiše odnesou Bůh ví kam.
Co je prach,
to se zapomene,
zůstane práh,
zbyde dřevěný trám.

Ona: Jak statný strom,
své země syn,
jak rovný strom
ty stůj dál.
Strom dobrý v tom,
že skýtá stín
a plodům svým,
že zrát dal.
Z hlíny živ jak otec tvůj,
kmen a listí, tak tu stůj.
Jak statný strom,
co dává stín,
jak rovný strom
tu stůj dál.

On:   Jak táta tvůj nech zdravé stromy stát,
u nich k svým kořenům se vrátíš – jedenkrát.