HV:   Já sním o Vánocích bílých,
Vánocích jaké z dětství znám,
zněly zvonky saní a každé přání
v ten den splnilo se nám.

Já sním o Vánocích bílých,
vánočním stromku zářícím,
světla svíček, jmelí a sníh,
tak byl krásný den o Vánocích.

KG:   Tiše a ochotně
purpura na plotně
voní, stále voní,
nikdo si nevšímá,
jak život mění se v dým.

Snad jenom v podkroví
básníci bláhoví
pro ni slzy roní,
hrany jí odzvoní
rampouchem křišťálovým.

Slunce se vynoří,
hned však se k pohoří
skloní, (rychle skloní,)
a pak se dostaví
dlouhá a pokojná noc.

Tiše a ochotně
purpura na plotně
voní, stále voní,
po ní k nám vklouzlo
to tajemné kouzlo Vánoc.

Sbor: Zase rozkvetou okna jeslí,
děda Mráz na kvítky kreslí,
zase pojedem na saních,
padá sníh, padá sníh, padá sníh.

Zase vyběhnem na klouzačky,
NU:   budou pády, nářky, plačky,
Sbor: zimy neužít byl by hřích,
padá sníh, padá sníh, padá sníh.

ZP:   Ptám se kdepak své koště mám?
NU:   Asi sněhulák vám je vzal.
ZP:   Tak ať zamete chodník sám,
All:   proč by jen nečinně stál?

Sbor: Že však sněhulák v krinolíně,
vypadá jak známo líně,
asi utonem v závějích,
All:   padá sníh, padá sníh, padá sníh.

Sbor: Koule lítají sem a tam,
ZP:   taky já už jsem jednu slíz,
NU:   sněhu za krkem spoustu mám,
All:   taková zima má říz.

Zase klouzačky vítr brousí,
střecha stříbrné má vousy,
Sbor: nám však červená v tváři smích,
All:   padá sníh, padá sníh, padá sníh.

NU:   Zvonky dětských let, rozezvoňte svět,
těm, co už jsou dospělí, ať je znova pět.

Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas?
Kašpárek maličký nebo děda Mráz?
Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich?
Maminčiny písničky, Vánoce a sníh.

Ony: Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas?
KG:   Kašpárek maličký nebo děda Mráz?
All:   Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich?
Maminčiny písničky, Vánoce a sníh.