Mám Tě nechat jen tak odejít?
Tvé stopy v písku smýt má déšť?
Ale ještě každý výdech můj je Tvůj, oh,
vždyť jsi jediný, kdo poznal mě líp a hloub.

Jak můžeš jen tak odejít?
Smím jen hlídat, jestli už jsi šel,
vždyť jsi sdílel dřív mé trápení
a můj smích byl Tvůj smích.

Vždyť jsi jediný, kdo poznal mě líp a hloub.

Dívej se tam, kde jsem já,
jak bez Tebe prázdno mám,
jak po té Tvé lásce něco zbývá -
v duši úzko, v srdci šrám.

Dívej se tam, kde jsem já,
můj vesmír je prázdný krám
jen když se mi vrátíš sem, smysl najdu zas,
z pekla vzejde málem ráj.

Já doufám, že se vážně otočíš,
uvidíš můj hloupý pláč.
Ještě tolik věcí mám Ti říct,
Ty nevíš proč a nač?

Ač jsi jediný, kdo poznal mě líp a hloub.

Dívej se tam, kde jsem já,
jak bez Tebe prázdno mám,
jak po té Tvé lásce něco zbývá -
v duši úzko, v srdci šrám.

Dívej se tam, kde jsem já,
jak zoufale málo mám,
čekám dál a nic. A co můžu víc?
Kdy se vrátíš? Dál se ptám.

Dívej se tam, kde jsem já,
to já tu Tvoje zůstávám.
Ještě Ti dávám čas, ať se najdem zas,
ještě stále šanci mám!

Pohleď tam, kde jsem já.