EH:   Lásko, Bože, lásko,
kde tě lidé berou?
Na horách nerosteš,
v poli tě nesejou.
Na horách nerosteš,
v poli tě nesejou.

EH&HV: Kdyby se ta láska
na poli rodila,
HV:   nejedna panenka
slzy by ronila. On:   Oh

EH:   Nejedna panenka
slzy by ronila.

KG:   Znám, jak je krásné lásku dát,
slzy pít z tvých řas
a cítit zas jarní vítr vát.

Noci probdít před tvým domem,
když stesk tvůj neví o mém,
být stokrát bit
a přesto mít tě rád.HV: ád.

HV&KG: Znám, jak je krásné lásku mít,
HV:   znovu dát se splést
a míle cest za ní jít a jít,
KG:   v jejích poutech hned
i vážný kmet se cítí náhle mlád.

HV&KG: Je krásné,
je krásné lásku dát.