Ona: Kdopak ví, kde ta láska, kde je k mání?
Kdopak ví, odkud vůbec přilétá?
On:   V obchodních v domech těžko se jen shání.
Nemůžeš užívat ji v tabletách.
Ona: Jako dřív přesto láska bude vládnout,
stiskne nás přesně, kdy si umíní.
On:   Per se s ní, stejně šanci nemáš žádnou.
Oba: Všichni jsou takhle malí proti ní.

To přijde jakobynic
a náhle v tom lítáš
a svět je nádherný, růžový, béžový.
To přijde jakobynic,
když s tím nepočítáš.
Sen mírně bláhový,
kde vzal se, ó, kdo ví?
A láska jakobynic tě zas uloví.

Ona: Že se vzdáš navždy lásky, nevyprávěj.
On:   Podlehnou mladiství i dospělí.
Ona: Pokud tvé srdce není jedna závěj,
Oba: netušíš, co se zítra schumelí.

To přijde jakobynic
a náhle v tom lítáš.
A svět je nádherný, růžový, béžový.
To přijde jakobynic,
když s tím nepočítáš.
Sen mírně bláhový,
Ona: / bláhový /
kde vzal se, ó, kdo ví?
Ona: / ó, kdo ví /
A láska jakobynic tě zas uloví.

To přijde jakobynic
a náhle v tom lítáš.
A svět je nádherný, růžový, béžový.
To přijde jakobynic,
když s tím nepočítáš.
Sen mírně bláhový,
Ona: / bláhový /
kde vzal se, ó, kdo ví?
Ona: / ó, kdo ví /
A láska jakobynic tě zas uloví.
A láska jakobynic tě zas uloví.