HV:   Když nemám ráda svou rtěnku a krém,
nudí mě látky a sály kam jdem,
nechci žít stále za výkladním sklem
a náhle z dámy bývá tramp.

JZ:   Baví mě cesty a tráva a zem,
baví mě zpívat bez závazků a trém,
baví mě kluk stejný jako já jsem
a náhle z dámy bývá tramp.

HV:   Toužím mít vzduch, déšť, vítr a proud,
žít bez všech pout,
jsem tvá!
JZ:   A co dál?
Ať máma hlídá, už s tím nejde hnout,
že náhle z dámy bývá tramp.

HV:   Oh, vím, přijde návrat, má rtěnka a krém,
krejčí a látky a sály kam jdem
a člověk rozdá, co všechno je v něm,
a dlouho z dámy není tramp.

JZ:   Oh, voní cesty a tráva a zem,
až přijde chvíle bez závazků a trém,
až přijde kluk stejný jako já jsem
a náhle z dámy bývá tramp.

HV:   Toužím mít vzduch,
JZ:   déšť,
HV:   vítr a proud,
žít bez všech pout.
JZ:   Vím, až...
HV:   A co dál?
Obě: Já mám ho ráda,
už s tím nejde hnout,
JZ:   že náhle z dámy,
HV:   když proud ji zmámí
JZ:   a vždy s tím samým,
HV:   a vždy s tím samým,
JZ:   bývá,
HV:   bývá,
JZ:   bývá,
HV:   oh,
Obě: tramp.
JZ:   Oh,
HV:   oh,
Obě: yeah.