Je to krásné,
dýchat ráno letní den.
Je to krásné,
vnímat barvu trávy s úžasem.

Mít v ústech první sníh,
jít bosá v oblázcích.
Místo zdí domů
vnímat vůni stromů
a souhvězdí

Je to krásné,
slůvka citů v písku psát.
Je to krásné,
mámě sedmikrásky k svátku dát.

Znát místa tichých dní,
jít nocí měsíční.
Místo aut v rukách
líbat lásku v lukách,
kde v stéblech zní.

Jen pojď a žij si,
máš tu podnájem.
Však prach ten smyj si,
tráva čistá je.
Jen ber a žij, ať v lásce nestonáš
vždyť krásné léto máš

Jen pojď a zírej,
co má nebe hvězd.
Má stébla svírej,
když se toužíš vznést.
Jen přijď, kdy můžeš, čisté oči máš
a cestu k nám už znáš.

Je to krásné,
z lásky hořet jako troud.
Je to krásné,
v letní trávě ráno procitnout.

Být ticho bez tůček,
pár krůčků potůček.
Místo zdí hlučných
vnímat vánek luční,
který vypráví.

Tak pojď a žij si,
tráva čistá je.
Já znám tě, čí jsi,
máš tu podnájem.
Jen ber a žij si, ať v lásce nestonáš,
vždyť krásné léto máš.

Jen přijď a zírej,
co má nebe hvězd.
A stébla svírej
na rozcestí cest.
Jen přijď, kdy můžeš, čisté oči máš
a cestu k nám už znáš.

Já říkám těm, co
rádi nevěří.
Máš fůru krásy
téměř u dveří.
Je přátelská, sváteční,
my klidně projdem kolem ní.