- sólová verze
- duet

Vím, jak jsi háklivý na přesný řád,
tradic a návyků se nelze vzdát.
Vánoční soukromí chceš mít, jak měls,
návraty k rodičům a Jingle Bells.

Což takhle zásad svých se pro mě zříct,
nejsme jen přátelé, jsme snad i víc.
Odpusť, že ptám se dál, proč zdobit máš
jen svůj vlastní strom, proč ne ten náš?

I já snad
zářit mám v těch větvích,
zářit od začátků
jak spasný břeh v tvém světě bezbřehém.
Vždyť možná
já jsem jeden ze tvých
vážných nedostatků
a rázem třeba najdeš Betlém.

Když mě přijmeš do svých svátků.

Vím, že sen vánoční vždy sníváš sám,
měl bys mě pozvat tam, kam vstoupit mám,
mohla bych šťastně znít v tvých rolničkách,
potichu vešla bych jen po špičkách.

I já snad
zářit mám v těch větvích,
zářit od začátků
jak spásný břeh v tvém světě bezbřehém.
Vždyť možná
já jsem jeden ze tvých
vážných nedostatků
a rázem třeba najdeš Betlém.

Když mě přijmeš do svých svátků.

O ta vrátka tajná,
o ta jen tě žádám,
třeba smích v nich schází
a ten ti já dám.

I já snad
zářit mám v těch větvích,
zářit od začátků
jak spásný břeh v tvém světě bezbřehém.
Vždyť možná
já jsem jeden ze tvých
vážných nedostatků
a rázem třeba najdeš Betlém.

Když mě přijmeš do svých svátků
s mou láskou.

Když mě přijmeš do svých svátků.

Ona: Vím, jak jsi háklivý na přesný řád.
Tradic a návyků se nelze vzdát.
Vánoční soukromí chceš mít, jak měls.
Návraty k rodičům a Jingle Bells.

On:   Což takhle zásad svých se pro mě zříct?
Nejsme jen přátelé, jsme snad i víc.
Odpusť, že ptám se dál, proč zdobit máš
jen ten svůj vlastní strom, proč ne ten náš?

Oba: I já snad zářit mám v těch větvích,
zářit od začátků,
jak spasný břeh v tvém světě bezbřehém.
Vždyť možná já jsem jeden ze tvých
vážných nedostatků
a rázem třeba najdeš Bethlehem,
když mě přijmeš do svých svátků.

On:   Víš, že sen vánoční vždy snívám sám./Ona: Hm - á
Rád bych tě pozval tam, kde svůj svět mám.
Ona: Mohla bych šťastně znít v tvých rolničkách,
potichu vešla bych, jen po špičkách.

Oba: I já snad zářit mám v těch větvích,
zářit od začátků,
jak spasný břeh v tvém světě bezbřehém.
Vždyť možná já jsem jeden ze tvých
vážných nedostatků
a rázem třeba najdeš Bethlehem,
když mě přijmeš do svých svátků.

On:   O ta vrátka tajná,
Ona: o ta já tě jenom žádám.
Oba: Možná smích ti schází
a ten ti já
On:   dám.
Ona: dám.

I já snad zářit mám v těch větvích,
zářit od začátků,
jak spasný břeh v tvém světě bezbřehém.
Vždyť možná já jsem jeden ze tvých
vážných nedostatků
a rázem třeba najdeš Bethlehem,
když mě přijmeš do svých svátků.

On:   Jen s láskou tvou.
Ona: Když mě přijmeš do svých svátků.
Oba: Když mě přijmeš do svých svátků.