Helena Vondráčková | Oficiální internetové stránky
Znala panna pána
Слова: Petr Markov
Поет Гелена и Václav Neckář
2:22
Ona: Tisíckrát
On: tisíckrát
Ona: můžeš chtít
On: můžeš chtít
Ona: vzdálenou
On: vzdálenou
Ona: hvězdou být
On: hvězdou být.
Ona: Světlo hvězd
On: světlo hvězd
Ona: vstříc věkům září.
Oba: Však kdo má rád,
kdo má rád,
má mnohem víc.
Ona: Tisíckrát
On: podél cest
Ona: jako strom
On: můžeš kvést.
Ona: Tisíckrát
On: řekou být
Ona: jako tón
On: v strunách znít.
Ona: Na tisíc
On: na tisíc
Ona: let neznat stáří.
Oba: Však kdo má rád,
kdo má rád,
má mnohem víc.
On: Znala panna pána, zdálo se, že o ni stál
Ona: Jú
On: a to byla rána, jíž se její táta bál.
Měl svou dceru příliš rád a pánovi ji nechtěl dát.
Znala panna pána, hádejte, co bylo dál.
Ona: Tisíckrát
On: můžeš chtít
Ona: vzdálenou
On: hvězdou být.
Ona: Jako sám
On: horský štít
Ona: mrakům vstříc
On: hrdě čnít.
Ona: Až poznáš svou
On: poznáš svou
Ona: tvář v dětské tváři,
Oba: tak pochopíš,
že kdo má rád,
má mnohem víc.
On: Znala panna pána, zdálo se, že pro ni vzplál
Ona: Jé
On: a to byla rána, jíž se její táta bál.
Aby mohla šťastně žít, tak pánovi chtěl život vzít.
Znala panna pána, hádejte, co bylo dál.
Ona: Tisíckrát
On: můžeš chtít
Ona: vzdálenou
On: hvězdou být.
Ona: Jako sám
On: horský štít
Ona: mrakům vstříc
On: hrdě čnít.
Ona: Až poznáš svou
On: poznáš svou
Ona: tvář v dětské tváři,
Oba: tak pochopíš,
že kdo má rád,
má mnohem víc.
Tak pochopíš,
že kdo má rád,
má mnohem víc.