MCh: Bylo léto a kvet mák,
bylo léto a kvet mák,
líbal jsem tě, lásko má,
jen si vzpomeň jak.

Ani v snách, ani v snách, ...
...nocí dnem
přicházíš do všech cest mých i drah.

Je pryč ten čas, ten krásnej čas
a já jsem volnej jak pták
a ty má vílo neplač,
bylo léto a kvet mák, jo, přesně tak,
bylo léto a kvet mák, jo, přesně tak,
bylo léto a kvet mák.

VN:   Vždyť už mě znáš, bloudím sám
a v oblacích, snách ty se mi zdáš,
už řadu dnů spoustu snů
jen o tobě sním.

Mám na nohou křídla, nad sebou zář,
která jak křída kreslí tvou tvář,
i když končí spánek, sen trvá dál,
ten můj sen trvá dál.

Oh, vždyť už mě znáš, bloudím sám
a v oblacích, snách ty se mi zdáš,
že tě mám rád, dávno víš,
tak proč se mě ptáš?

Sbor: Jupi-jou, jupi-jou,
WM:  osedlám si vítr místo koně,
pobídnu ho ostruhama hvězd,
vyhoupnu se vzhůru nad jabloně
do cesty se ptákům budu plést.

Jupi-jou, jupi-jou,
ať uhodí do mě třeba blesk,
jupi-jou jupi-jou,
dole občas ňakej výstřel třesk.

MK:   Těžké je být sám,
těžké jak velký prám
a lék na to zná
jenom duše příbuzná.

S nebývalou ochotou, oh-je-je,
skoncoval s mou samotou, oh-je-je,
měla jsem s ním debatu,
v ní mě pozval na chatu,
s nebývalou ochotou vozí mě tam dál.

Ani den už bez něj nepřečkám,
von však dneska podleh horečkám,
rychle vstát, odpírá,
myslí si, že umírá.

YP:   Pomalu a líně
plyne říční proud
a líně, líně, líně musí prámy plout.

KG:   Mám rozprávkový dom
s vysokou strechou, kdesi pod nebom
a nikto netuší jak ti sluší, jak ti sluší
tá obloha, v tom ovzduší
tak blízko hviezd a oblakov.

Mám
HV&MK: baby, baby
MK:   honem přestaň si už hrát,
vždyť malej Joe chce taky spát,
o mámě bude se ti zdát.
HV:   Oh, baby.

WM:  Už modrej činžák zhas,
já chodím kolem vás
a se mnou mráz,
pod oknem čeká na zázrak.

KH:   Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo,
jak mnoho váží jen jedinej sen,
o tom
KG:   že hraju si rád na tichý telegraf,
v místě, kde mám tak trochu strach,
abych tu sám jedenkrát neupad,
nekrytý cíl, zvířený prach.

Pošli to dál po větru ven,
že se mi zdál o pádu sen.

KH:   Udělám si luk a sám budu šíp
a vystřelím se do mraků.

HV&MK: Přines ten klíč,
cos nám v noci vzal,
přines ten klíč,
na co by ses bál?
Hej, hej, hej, Tony,
stavěls nám zámek, za to dík,
hej, Tony, tys nebyl špatnej zámečník,
tys nebyl špatnej zámečník.

WM:  Kdyby to vaši věděli,
kam já chodím v neděli, lásko má.

HV:   Ah...

Ta láska prý jako sen
je úžasná, oh, úžasná,
říkají,
když bledne noc, hasne den,
je úžasná, oh, úžasná,
každý říká.

Mně zvony v srdci zvoní,
ač nečetla jsem o ní.

KG:   Jsem já, jsem na světě rád pro jednu píseň,
jedny tóny stále v dáli slyším znít
a když náhle k písni tajně přiblížím se,
prchne zrádně dál a dál mě nutí jít,
přesto jsem na světě rád a budu stále.

KŠ:    Zvoňte o patro níž,
jděte před jiný práh,
je mi všelijak,
roním slzy jak hrách,
jako hrách.

Říká, že je nastydlá,
to se říká
jen tak zpravidla,
snad se stýká s jiným potají,
běda jí, běda jí,
běda jí, běda jí,
běda jí, běda jí.

JM:   Řasy tvých očí jsou jako mříž
a za tou mříží mě uvězníš
jak řasy sklopíš, mříže očí svých,
tak mě tam topíš a to je hřích.

EP:    Když řasy klopím, svých očí mříž,
sama se topím a ty to víš,
dech se mi krátí, čím jsi ke mně blíž,
to na mně platí a ty to víš.

JM:   Tak padám,
EP:    tak padám,
Sbor: do zajetí,
JM:   do zajetí,
EP:    do zajetí,
Sbor: a tvé řasy stín je mříž vězení i baldachýn.

WM:  Oh, oh-oh, oh, oh-oh,
oh, volám déšť, oh, volám déšť,
dešťů pán, oceán, chce pít.

Oh, volám déšť, oh, volám déšť,
Neptun sám chystá flám, máš jít.

Tvůj pán pohrdá pláčem mým,
co dáš hladovým sítím mým?

Co dáš? Co ty víš? Co dáš? Další kříž.
Další kříž.
Co dáš? Další kříž
na hrob můj, na hrob můj, nic víc.