Helena Vondráčková | Oficiální internetové stránky
Kam zmizel můj malý námořník
Text: Oskar Petr
4:38
Hrál příštím přílivům
v bárce chtěl se svézt
Kráčel,
jak na oslavu váhání,
pryč od davu a strádání,/smířen s temperou/
můj námořník.
k příštím přílivům
Štíhlou
a vyzdobenou přídí zval,
co kapesníků snících dam/líně táhl stín/
loučí se s ním.
k příštím přílivům
Hádej,
kdy tenhle obraz vítal svět,
to bylo mně snad míň než pět /vláčí zvolna stín/
a jemu víc.
(Přídí bloumá, vábí chládkem svým,
sítí houpá, půjčil jí svůj stín,
šátkem mávnout chtěl, však není čím)
(Přídí bloumal, hrál a chládkem svým
sítí houpal, půjčil jí svůj stín,
šátkem mávnout chtěl, však neměl čím)
Hrál příštím přílivům,
v bárce chtěl se svézt
Hádej,
kdy tenhle obraz vítal svět,
to bylo mně snad míň než pět /s modrou temperou/
a jemu víc.
k příštím přílivům
Šálou
byl zahalen můj námořník,
já přikreslila tváři knír, /příštích přílivů/
s dýmkou si hrál.
v bárce chtěl se svézt
Zůstal
ti v koutě po něm prázdný rám,
to nechci slyšet, říkáš krám, /s modrou temperou/
secesní kýč.
k příštím přílivům
Snímám
ten v rozích zašlý bílý stín,
co po obrazech nejde smýt, /k příštím přílivům/
skrýš pro něj mám.
v bárce chtěl se svézt
Kráčel,
jak na oslavu váhání,
pryč od davu a strádání,/s modrou temperou/
můj námořník.
k příštím přílivům